Stres je lepší přijmout než s ním bojovat
Na filmových plátnech, divadelních jevištích, tanečním parketu i zpívající za mikrofonem září Táňa Vilhelmová. Všestranně talentovaná a oceňovaná umělkyně, trojnásobná maminka, zodpověděla naše otázky o životě a stresu.
Táňo, jak často se cítíte ve stresu? Dokážete poznat, kdy ve stresu jste? Co se s vámi děje?
Ve stresu bývám, bohužel, často. A velmi často si ho způsobuji sama. Například už z domu vycházím na nějakou schůzku většinou pozdě. Vůbec nechápu, proč si neudělám větší náskok, protože když se to někdy podaří, je to krása. Že jsem v naplém stavu poznám velmi rychle, začnou mě štvát lidi. Jsou pomalí! (smích) Spouští se ve mně taková malá agrese. Fuj, nenávidím ten pocit. Opravdu vědomě a už dlouho pracuji na tom, aby každý den proběhl v příjemném toku, tak abych si vše, i obyčejnou chůzi po chodníku, vychutnala s úsměvem na rtech.
Vybavíte si, kdy jste měla svůj první stress a z čeho?
Ano, základní škola, diktát! Je to vlastně neuvěřitelné, jak nás školní systém už v raném dětství zpracuje do malého uzlíčku nervů.
Vaše největší veřejně „publikovatelná“ neřest?
Kouřila jsem. Ale od letošního jara, jako mávnutím proutku, jsem přestala. A je to skvělé!
Zážitek/kniha/hudba/divadlo/člověk, který zásadně ovlivnil váš život?
Indický mistr Osho. Čtu jeho knihy, dávají mi naději a uklidňují mě.
Co, nebo Kdo vám pomáhá proti stresu? Jak se stresem bojujete? Co vám funguje, nebo i selhává? (Rozsah není omezen)
Proti stresu si pomáhám sama. A pak mi pomáhá ticho a čas. Začala jsem i velmi pečlivě plánovat, po velkém pracovním zápřahu musí přijít stejně velký a dlouhý odpočinek. Vstávám brzy a v tichu si cvičím, dýchám. Když děti vyprovodím do škol, vracím se domů, dlouho snídám a čtu si literaturu, která mi dělá dobře. Žádné noviny, žádný internet! Po obědě dodržuji polední klid. Večer si procházím celý svůj den, představuji si, že ležím a padá na mě drobný déšť, který ze mě smývá všechny problémy. Báječně se pak spí! (smích)
A jak bojovat se stresem? Nemáte šanci. Lepší je stres přijmout. „Ano, jsem ve stresu, dneska jsi mě dostal, ale zítra se odměním klidem.“ Věřte, že po nějakém čase, už budete v menším a menším zajetí.
