Rozhovor s osobností – Martina Mašková
Martinu Maškovou můžete znát z Českého rozhlasu, například z pořadů Laboratoř, Den podle nebo Svět ve dvaceti minutách. Vystudovala totiž původně přírodovědeckou fakultu a poté pracovala například pro BBC v Londýně i v Praze. Nám pro Vás zodpověděla pár otázek o stresu…
Kdy jste měla svůj první stres a z čeho?
Na stresové situace naštěstí většinou brzy zapomenu. V dětství mě stresovala obava, abych včas odevzdala výkresy ve škole. Později, na vysoké škole, jsem se dlouho dopředu psychicky připravovala na týdenní praktika z anorganické chemie, než mi náš pomocník řekl: Prosím vás, vždyť je to jako v kuchyni!
Vaše největší veřejně „publikovatelná“ neřest?
Když se moc navrší povinnosti, trápí mě nedochvilnost. Řeším to hodinami a budíky nařízenými o pár minut napřed. Mezi své neřesti bych možná zařadila i občasné ponocování, zvláště když dávají Jamese Bonda. Nejvíc nápadů mám obvykle v deset večer, přemýšlím třeba, co a jak jak doma uklidit (úsměv).
Zážitek/kniha/hudba/divadlo/
Hodně mě ovlivnili mí učitelé hudby, nejvíc na střední škole, kdy jsem měla čas hrát víc na hudební nástroje. Formovali mě také rodiče a jejich životní styl, rady, jak prožít dobrý život. Všechny mé knihy by sem nevešly, tak pochválím aspoň Sofiin Svět Josteina Gaardera, knížku Dagmar Šimkové Byly jsme tam taky nebo Pestří a zelení od Hany Librové. Z divadelních her na mě zapůsobilo Shakespearovo Jak se vám líbí v jeho rodišti.
Co, nebo kdo vám pomáhá proti stresu? Jak se stresem bojujete? Co vám funguje, nebo i selhává?
Jeden z mých šéfů mi kdysi řekl, že nejlíp pracuju pod tlakem, takže mě zřejmě těší, když mám dost smysluplné práce. Pomáhají mi i rituály, příroda a hudba. Uklidňuje mě, když každý den mám ty a ty konkrétní úkoly, každý týden si zazpívám, každý rok se sejdu s přáteli a projdu se po horách.
