Tentokrát vám přinášíme tři příběhy o lidech, kteří se rozhodli pomáhat zvířatům. Představíme vám projekt amerických veterinářů, kteří investují svůj čas a finanční prostředky na pomoc opuštěným pouličním psům. Přečtete si o ženě, která se rozhodla ze dne na den změnit svou profesi, odstěhovala se a vypráví turistům o mořských tvorech a ve volném čase zachraňuje opuštěná zvířata. A poslední příběh je o studentce, která si našla nejvěrnějšího přítele v bájné zemi Mayů.

Místo dovolené dobročinný projekt

Neziskovou organizaci Project Samaná založili před více než dvaceti lety američtí  veterináři Dr. Robert Labdon a Dr. Jay Merriam, když o dovolené navštívili Dominikánskou republiku a viděli, kolik zvířat žije na ulici a jaké péče se jim dostává. Zkontaktovali místní veterinářku a nabídli jí pomoc. Netrvalo dlouho a pánové doktoři přiletěli i se studenty veterinárních škol. Od pondělí do pátku operovali (především kastrovali pouliční fenky a pejsky), očkovali, odčervovali, dezinfikovali poranění a dávali rady místním obyvatelům, jak se o své čtyřnohé spoluobyvatele jedné země starat.

Projekt Samaná funguje dodnes a veterináři do oblasti přijíždí až čtyřikrát za rok. Jak sami dodávají, populaci volně žijících psů v ulicích za ta léta nesnížili, ale mají pod kontrolou vzteklinu, psinku a naučili místní obyvatele k lásce a péči o svá domácí zvířata. Stále zdarma provádějí veškeré operační zákroky a očkování, a místní obyvatelé si jejich přízně velice váží. Kromě Dominikánské republiky, tento tým jezdí i do Mexika a Maroka.

Z kanceláře na moře

Fatima před dvanácti lety opustila jisté a dobře placené zaměstnání v rodném Německu a rozhodla se, že se stane průvodkyní turistů. Ovšem jejím cílem nebylo provádět turisty po městech, popisovat jim jednotlivé historické slohy a upozorňovat je na výjimečnost památky. Fatima chtěla vyprávět o delfínech a velrybách.

Od základu změnila svůj život. Nastudovala o svých miláčcích spousty knih, hltala semináře a vyprávění svých vzorů a jednoho dne poslala svůj životopis do menší přímořské agentury pořádající výlety za mořskými tvory. Fatimu přijali. Líbila se jim její vášeň vyprávět turistům příběhy a popisovat jednotlivé tvory, seznamovat je se zajímavostmi a ještě jim ukazovat fotografie, které se jí podařilo během exkurze zachytit. Turisté ji milovali a milují do dnes

Dnes je jejím domovem portugalská Madeira a ke své vysněné práci si přidala ještě koníček. Stará se o opuštěná madeirská zvířata, především kočky. Kdykoliv se vrací domů z moře a najde někde opuštěnou kočičku či poraněného pejska, neváhá, naloží zvíře do svého vozu a odjíždí k místnímu veterináři. Je-li zvíře schopné opustit kliniku, Fatima se okamžitě snaží najít pacientovi nový domov. Organizuje i veřejné sbírky. A jak sama dodává, nejvíc šťastná je, když se po čase na svého nalezence v novém domově přijde podívat a zvíře se k ní rozběhne s radostí a vděčností. Fatima by neměnila a za těch posledních dvanáct let změny je vděčna.

Záchrana nejlepšího přítele

Ally, studentka historie na německé vysoké škole v Düsseldorfu, odjela na desetiměsíční výměnný studijní pobyt do Mexika. Těšila se, že se zdokonalí ve španělštině, procestuje bájnou zemi Mayů, vyzkouší to nejpálivější čili, co tato země nabízí, a najde si spoustu nových kamarádů. Netušila však, že tento pobyt jí tak trochu změní život.

Když se Ally vracela z jednoho poznávacího výletu zpátky domů, nešla cestou, kudy chodila každý den. Šla o jednu ulici níže a o jednu zpátky. A zbývalo ještě jednou zahnout a byla by doma. Na konci ulice však leželo na zemi cosi malého, hnědého, čtyřnohého a skoro to nedýchalo. Prťavé štěně to bylo. Ally se o malého tvorečka začala bát, sebrala ho ze země, zabalila do deky a utíkala s ním na nejbližší veterinu. Tam jí lékař řekl, že štěňátko je v dosti zuboženém stavu a že vyhlídky na jeho záchranu nejsou velké.

Ally se nevzdala, odnesla štěňátko k sobě domů, pravidelně mu dávala léky a jídlo a k překvapení všech, malé štěně ožilo a uzdravilo se.  Ally zbývalo do konce pobytu ještě několik měsíců, plánovala si, jak rostoucímu štěněti najde nového páníčka a s ním i nový domov. Jenže těch posledních pár měsíců uběhlo rychleji, než se očekávalo a noví páníčkové přicházeli, ale Ally se nemohla rozhnout. Co rozhodnout, ona si nemohla připustit, že nalezence Skippyho už nikdy neuvidí a nechtěla uvěřit, že se o něj i někdo jiný dokáže postarat tak dobře jako ona.

Asi už tušíte, co se stalo. Ano! Místo toho, aby Skippy zůstal v Mexiku, Ally mu zařídila veškerá potřebná lékařská potvrzení a cestovní pas a Skippy s Ally odletěl do Německa, kde se mu po boku jeho zachránkyně velice dobře daří.