Lucie Borhyová, oblíbená moderátorka hlavních večerních zpráv TV Nova, držitelka mnoha diváckých cen,  nám pověděla o svém přístupu ke stresu, ale i o sladkých neřestech a pomoci druhým.

1. Lucko, jste vnímána jako neskutečně pozitivní člověk, internet a tištěná média jsou plná vašich úsměvem rozzářených fotek. Prozraďte, jste někdy ve stresu?

Ano, je pravda, že se mě hodně lidí ptá, jak to dělám, že hýřím optimismem a dobrou náladou a chtějí, abych prozradila svůj recept.  Přemýšlela jsem nad tím, jak to dělám a asi je to tím, že jsem se narodila s vrozeným pozitivismem a vědomě se snažím myslet pozitivně. A ano, i já jsem ve stresu, ale nepřipouštím si ho. Je to i tím, že věci a situace, které se mi denně dějí, se snažím řešit okamžitě. Maličkosti a závažné věci neodsouvám, řeším je, jak přicházejí. Žádné odkládání na zítřek, protože vím, že se úkoly, závazky a problémy pak na sebe navrství a to je začátek stresu. To je můj životní přístup.

2. Vybavíte si, kdy jste měla svůj první stres a z čeho? 

 Vybavuji si, jak jsem se cítila, když jsem čekala na výsledek nějaké zkoušky ve škole, nebo když přišly rozchody či jak jsem se cítila ve stresu před porodem (před neznámem). Stres není nic příjemného. Jsme oběti stresových situací každý den, záleží na každém z nás, jak stres vnímáme a jak moc nás pohltí. Já se snažím jednotlivé stresové situace analyzovat, hodně se o stresu nebo o pocitech z něj bavím s blízkými. Myslím si, že komunikace zde hraje velice důležitou roli. Nebát se svěřit se se svými pocity se spřízněnou duší (v rodině, mezi kamarády nebo kolegy). Nebo v dnešní době se obrátit i na psychologa, který vám poradí a nabídne jiný úhel pohledu.

3. Jaká je vaše největší veřejně „publikovatelná“ neřest?

 Miluji sladkosti. A musím se přiznat, že s nimi odbourávám takový ten drobný každodenní stres, kdy třeba nestíhám, musím rychle pro děti do školky a školy, nebo stojím v dopravní zácpě a už jsem měla někde být. Punčový řez, čokoláda nebo nějaká sladká tyčinka je pro mě absolutní uvolnění. První sousto a hned je mi dobře na těle, duši a jsou pohlazeny a uspokojeny i mé chuťové buňky.

4. Zážitek/kniha/hudba/divadlo/člověk, který zásadně ovlivnil váš život?

Hudba. Mám ve svém okolí dvě osoby, kteří jsou mi velice blízcí a kteří mě svou hudbou pohladí na duši. Jsou to mí milovaní Hanka Zagorová a Štefan Margita. Každý rok před Vánoci mají v Praze své koncerty, na kterých musím být. Hančina vánoční Lucerna je naplněna k prasknutí a je tam vždy fantastická atmosféra. Každý rok si všímám kolik mladých lidí je v sále. Hanka má v sobě obrovské kouzlo osobnosti, charisma, klid a vyrovnanost. Štefan má zase vánoční koncert vážné hudby. Je to sice úplně jiný žánr, ale atmosféra je stejně úžasná.

5. Co, nebo Kdo vám pomáhá proti stresu? Jak se stresem bojujete? Co vám funguje, nebo i selhává?

Kromě těch již zmíněných sladkostí, kterých si užívám nejen v dopravních zácpách, sportu, díky kterému si vyčistím hlavu, utřídím myšlenky a mé tělo je zavaleno endorfiny, mi od stresu pomáhá také přítomnost mých dětí. Jsem ráda vtažena do jejich dětského světa, ráda poslouchám jejich neskutečné dětské hlášky a sleduji jejich společné hry. Díky nim se mi znovu ukazuje dětský svět, který je čistý, bezproblémový a bez stresu.

Mám ráda, když jsme u nás doma, kde je to opravdové doma, kde nám to voní naší vůní, kde je naše království. Těšíme se, že si uděláme dobrý čaj, upečeme společně koláč a pustíme si nějakou pohádku nebo si hrajeme hry, u kterých se často hodně nasmějeme. V přítomnosti dětí zapomenu na všechny starosti. Tyto momenty s nimi jsou pro mě nezapomenutelné, nejsilnější a nejkrásnější.

A pokud bych měla zmínit jediného člověka, který mi pomáhá nejen se stresem, ale se vším, co se kolem mě děje, kterému se svěřuji a je můj největší kamarád, to moje maminka.

6. Luci, je nějaký projekt, kterému se věnujete v soukromí?

 Dlouhá léta jsem se účastnila různých charitativních projektů. Pomoc druhým mám ráda, dělá mi radost někomu pomoci a když vidím že ta moje práce má smysl, velice mě to uspokojuje a také částečně zbavuje stresu.  A jelikož jsem se zapojovala do různorodých akcí, rozhodla jsem se věnovat jedné činnosti, aby moje úsilí bylo co nejvíce vidět a aby ta pomoc byla co největší. Založila jsem tedy organizaci LuckyBe dětem a v rámci tohoto projektu jsem se stala patronkou Neonatologického oddělení Nemocnice na Bulovce. Pomocí transparentního účtu sbíráme finanční prostředky pro předčasně narozená miminka. Za rok trvání projektu jsme vybrali přes 700 000 Kč. Kromě získávání finančních prostředků také prodáváme různé výrobky (kšiltovky, náramky z pravých kamenů nebo kůže, náušnice), a vybranou částku tak navyšujeme. Tato práce mě skutečně těší.